Kyselá pravda o jablečném octu
Jablečný ocet je starý lidový lék a jako takový se používá na celou řadu zdravotních potíží. Jeho zastánci tvrdí, že může léčit artritidu, působí jako ochrana při osteoporóze, snižuje krevní tlak a cholesterol v krvi, působí jako prevence rakoviny, ničí záněty a infekce a rovněž napomáhá lepšímu trávení, odbourává tuky a podporuje hubnutí, zlepšuje paměť a chrání mysl proti stárnutí. V medicíně má ocet opravdu bohaté využití a první zmínky o něm se objevují už před 10 000 lety. Byli to právě Babyloňané, kteří zhruba před 5 000 lety před Kristem získali kyselou tekutinu procesem kvašení. Na výrobu octu použili datlové palmy, hrozny, fíky a věřili v jeho vynikající léčivé vlastnosti.
Říká se, že Hippokrates používal ocet jako antibiotikum. Na jiném konci světa zase samurajové využívali ocet jako tonikum síly a moci. V nedávné historii během americké občanské války vojáci používali ocet, aby zabránili vzniku žaludečních nevolností, ale také k léčbě kurdějí a zápalu plic. Využíval se však i k hojení ran.
Pojmenování „ocet“ pochází z francouzského slova „kyselé víno“. Vyrábí se působením kvasinek a bakterií na obilí nebo ovocné šťávy. Na trhu známe více druhů octů – vždy podle použitých základních surovin, například jablečný ocet, vinný ocet atd. Jablečný ocet se vyrábí drcením jablek z jejich šťávy. Poté se přidávají cukr a kvasnice, které započnou proces fermentace. Postupně se cukry mění na alkohol, který se posléze promění na kyselinu octovou. Ta dává octu tak výraznou kyselou chuť.
Lidové léčitelství o využití octa
V roce 1958 doktor Jarvis napsal knihu o lidovém léčitelství, ve které velebil ctnosti octa. Tvrdil, že za použití jablečného octu lze léčit migrénu, chronickou únavu, diabetes, artritidu a řadu dalších závažných onemocnění. Mezi mnoha jeho radami najdeme i doporučení pro těhotné ženy, které by denně měly pít tonikum z jablečného octu, což by údajně mělo prospět narozenému dítěti lépe se přizpůsobit novému prostředí. Stejný roztok doporučil i lidem s artritidou, jelikož věřil, že jablečný ocet zničí bakterie v trávicím traktu. Známým tvrzením jeho knihy je tzv. rozpouštění podkožního tuku. Pravidelná konzumace jablečného octa by měla zajistit štíhlou linii. Faktem je, že kniha byla natolik populární, že se jí prodalo přes půl milionu výtisků.
Ti, kdo věří v zázračné účinky jablečného octu, to zdůvodňují množstvím obsažených živin. Jeden z reklamních sloganů výrobců jablečného octa zněl: „Každá zlatá kapka je přírodní zásobárnou vitaminů a minerálů.“ Příznivci jablečného octu poukazují hlavně na stopové minerály, bakterie a enzymy, které stojí za tajemstvím zázračných účinků. V široké konkurenční nabídce však najdeme i jablečný ocet s obsahem takových látek jako je pektin, beta-karoten, draslík a kromě toho i enzymů a aminokyselin. Jablečný ocet však obsahuje i množství komplexních sacharidů a vlákniny. Argumentace doktora Jarvise se však opírá o vysoký obsah draslíku.
Představy vs. fakta
Jablečný ocet se dnes prodává jako zdravější alternativa vinného octa. Mnoho výrobců tvrdí, že obsažený beta-karoten působí proti volným radikálům a jako významný antioxidant se podílí na regeneraci a předchází mutaci lidských tkání. Použití jablečného octu jako léku na artritidu není prokázáno. Jeho použití jako lék na artritidu je založen na domněnce, že rozpouští krystaly kyseliny, které se ukládají v kloubech a okolních tkáních, následkem čehož se snižuje pohyblivost kloubu. Tyto krystaly způsobují rovněž předčasné stárnutí organizmu. Podle některých teorií jablečný ocet umí tyto krystaly proměnit v roztok a vyloučit z těla.
Podobně tvrzení o tom, že jablečný ocet snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu, mají svou teoretickou základnu. Ta vychází z předpokladu, že lidé při konzumaci těžkých bílkovinných a tučných pokrmů přirozeně touží po ´něčem kyselém´. Jablečný ocet prý ředí krev, což následně vede k volnějšímu průtoku krve bez zatížení srdce. Jiné zdroje uvádí, že přítomný pektin funguje přes trávicí systém, kde váže cholesterol a podporuje jeho vyloučení z organizmu.
Jablečný ocet je k dispozici také ve formě tablet. Výrobky bývají kombinované například s vlákninou, případně jinými bylinnými složkami. Jejich účelem je usnadnění trávení těžkých jídel a také podpora spalování tuků.
Jablečný ocet a acidobazická rovnováha
Někteří zastánci alternativní medicíny doporučují jablečný ocet jako prostředek k obnovení acidobazické rovnováhy v organizmu. Teorie, na které je toto tvrzení postaveno, vychází z předpokladu, že je naše krev mírně alkalická (zásaditá) – tedy někde mezi 7,35 – 7,45 pH – a naše strava by měla tuto skutečnost respektovat. V dnešní době se však potýkáme spíše s překyselením organizmu, které pak vede k mnoha onemocněním. Strava bohatá na kyselinotvorné potraviny rozhodně neprospívá organizmu, což se projevuje únavou a nedostatkem energie, častými záněty, infekcemi, svěděním, alergickými projevy a rovněž i k náchylnosti k artritidě a jiným kloubním onemocněním. (čtěte také: Anti-aging a stárnutí. Co vlastně o tom víme?)
Přes kyselou chuť zastánci jablečného octu věří, že má v lidském organizmu zásaditý efekt, proto doporučují vypít skleničku vody s jednou nebo dvěma polévkovými lžícemi jablečného octa denně. Přestože je toto doporučení velmi populární, jeho efektivita nikdy nebyla potvrzena a nemá vědecký základ.
Skutečná analýza
Zatímco lidových anekdot najdeme bezpočet, ve skutečnosti neexistuje žádný vědecký důkaz, že jablečný ocet má nějaké léčivé vlastnosti. Nutriční analýza jedné polévkové lžíce ukazuje, že zlatavá kapalina obsahuje jen nepatrné množství látek. Obsah vápníku, železa, hořčíku, sodíku, mědi, manganu a fosforu je velmi nízký a rovněž obsah draslíku se pohybuje jen kolem 15 mg. Množství vlákniny, vitaminů a aminokyselin je nulový. Pokud jde o obsah jakýchkoli prospěšných enzymů v jablečném octu, vědci pochybují, že by se jim dařilo v tak silně kyselém prostředí. Navíc žaludeční šťávy představují další bariéru, proto podle odborníků nemohou být pro tělo přínosem. V případě léčby artritidy považují vědci jablečný ocet za neškodný, nicméně účinnost není podložena. Pacienti by si měli být vědomi toho, že nemoc má určitá stadia, kdy dochází k samovolnému zlepšení a pak se stav opět zhoršuje. S užíváním jablečného octu to však nemá nic společného.
Jablečný ocet na hubnutí se sice často doporučuje, jenže hubnutí jako takové je proces mnohem složitější. Rozhodně dojde k lepší průchodnosti střev, ale pokud máme na mysli slíbené spalování tuků, jsou to přehnaná očekávání.
Je vhodné použít jablečný ocet k léčbě anebo prevenci nemocí?
Doopravdy neexistují žádné relevantní data nebo vědecké studie, které by prokázaly jakýkoli příznivý efekt na lidské zdraví. Pokud se tedy rozhodnete pro užívání jablečného octu k řešení svého zdravotního problému, doporučujeme se nejdříve poradit se svým ošetřujícím lékařem či jiným odborníkem.
Zdroje:
Fushimi T, Suruga K, Oshima Y, Fukiharu M, Tsukamoto Y, Goda T. Dietary acetic acid reduces serum cholesterol and triacylglycerols in rats fed a cholesterol-rich diet. Br J Nutr. (2006) 95.5: 916–924.
Hlebowicz J, Darwiche G, Björgell O, Almér LO. „Effect of apple cider vinegar on delayed gastric emptying in patients with type 1 diabetes mellitus: a pilot study.“ BMC Gastroenterol. 2007 Dec 20;7:46.
Kondo S, Tayama K, Tsukamoto Y, Ikeda K, Yamori Y. „Antihypertensive effects of acetic acid and vinegar on spontaneously hypertensive rats.“ Biosci Biotechnol Biochem. 2001 Dec;65(12):2690–4.
Kondo T, Kishi M, Fushimi T, Kaga T. „Acetic acid upregulates the expression of genes for fatty acid oxidation enzymes in liver to suppress body fat accumulation.“ J Agric Food Chem. 2009 Jul 8;57(13):5982–6.
Kondo T, Kishi M, Fushimi T, Ugajin S, Kaga T. „Vinegar intake reduces body weight, body fat mass, and serum triglyceride levels in obese Japanese subjects.“ Biosci Biotechnol Biochem. 2009 Aug;73(8):1837–43.
Ostman E, Granfeldt Y, Persson L, Björck I. Vinegar supplementation lowers glucose and insulin responses and increases satiety after a bread meal in healthy subjects. Eur J Clin Nutr. (2005) 59.9: 983–988.
Shishehbor F, Mansoori A, Sarkaki AR, Jalali MT, Latifi SM. „Apple cider vinegar attenuates lipid profile in normal and diabetic rats.“ Pak J Biol Sci. 2008 Dec 1;11(23):2634–8.
White AM, Johnston CS. Vinegar ingestion at bedtime moderates waking glucose concentrations in adults with well-controlled type 2 diabetes. Diabetes Care. (2007) 30.11: 2814–2815.
Autor: JK do DZ.
Zdroj: Beth Fontenot, výživový konzultant, Altmedicine
prosím, ať už je váš komentář jakkoliv fundovaný, piště správně česky, nedá se to totiž číst.
Mám vyzkoušené, že na odhlenění jablečný ocet dokonale funguje.
Jednoduché proč není seriozní studie:
Protože ji farmaceutické firmy nechtějí platit.
Kdyby studie potvrdila tyto závěry, co by tak asi dělali se všemi doplňkami stravy…
s tím se dá jen souhlasit farmaceutická lobby spolu s potravinářským průmyslem chtějí jen nemocné lidi se závislostí na náhražkách, aditivech, produktech z pšenice a lécích.Přitom jsou doktoři medicíny (William Davis, Peter Berg) propagující zdravý životní styl bez nemocí a zdravotních potíží, vycházející ze své praxe.
Studie přece nemusí platit jen farmaceutické firmy, ne? V tomhle případě by si je spíš měli zaplatit octoví propagátoři, důkazní břemeno je na jejich straně. Já sama třeba jablečný ocet piju, dávám si ho po ránu naředěný vodou, protože mě to příjemně nakopne, tak jako některé lidi voda s citronem. Žádné zázračné účinky ale nepociťuju. Jo, hubnu a všeobecně jsem zdravá, ale to je jednoznačně tím, že se o sebe starám, a ne octem.
Tady mate popsanej dalsi vedeckej pokus na lidech s jablecnym octem
https://youtu.be/JnV6RDZSrsg?t=56s