Týden 6. – 12. 5. je Celosvětovým týdnem bezpečnosti silničního provozu. V České republice vlastní řidičské oprávnění více než šest a půl milionu žen a mužů. Alarmující je, že mnoho lidí usedá za volant s nezkorigovanou zrakovou vadou. Zhoršená zraková orientace je častou příčinou vážných dopravních nehod. Oční vady bývají vrozené, jenže o ostrost zraku přicházíme i věkem. A přestože to víme, často přicházíme k lékaři až tehdy, kdy stěží rozeznáme, jestli postava před námi je muž nebo žena. Řídíte-lidenně, měli byste o svůj zrak pravidelně pečovat, činíte tak ve svém zájmu ale i s ohledem na bezpečnostostatních účastníků silničního provozu.

Až 90 % informací přijímáme zrakem a podle odborníků získáváme při řízení vozidla optimální zrakovou orientaci až po ujetí 50 000 km v různých dopravních podmínkách. Sebedůvěra za volantem nepřichází jen se zkušenostmi, základním předpokladem bezpečného řízení vozidla je také dobrý zrak. V případě oční vady je podle vyhlášky č. 31/2001 SB uveden v řidičském průkazu tzv. harmonizační kód, specifikující korekci dioptrické vady řidiče. Brýle jsou uváděny pod harmonizačním kódem 01.01, kontaktní čočky pod kódem 01.02, a brýle a kontaktní čočky pod 01.06. Řada lidí však usedá za volant i přes to, že nemají zrak v pořádku a ohrožují tím nejen sebe, ale zejména další účastníky silničního provozu.

Zraková ostrost zaručuje správné a dostatečně rychlé přečtení dopravních značek a ukazatelů, včasné rozeznání jiných účastníků dopravního provozu, a podílí se také na odhadu rychlosti jízdy ostatních vozidel. Dobré periferní vidění umožňuje vnímání rychlosti a uplatňuje se při přejíždění v jízdních pruzích. Na reakci ve složité dopravní situaci má řidič dvě sekundy, a jen dobrá zraková orientace mu dovolí bezpečně reagovat.

Schopnost vidění za volantem se ještě zhoršuje při špatném počasí a v noci. Řízení během extrémního počasí je obavou poloviny motoristů do 25 let. Problémy s viděním za zhoršených světelných podmínek trápí přibližně 40 % lidí, kteří nosí dioptrické brýle a často je přiznávají i lidé bez diagnostikované dioptrické vady. Téměř polovina všech vážných dopravních nehod se stane v noci, ačkoliv je na silnici pouze dvacet procent aut. Pouze řidič, který vidí, neohrožuje své okolí.

Brýle, čočky nebo operace?
Nejčastěji používanými pomůcky pro korekci zrakových vad jsou brýle a kontaktní čočky. Při nehodě však mohou ohrozit oči řidiče. „Kontaktní čočky i brýle mohou být opravdu nebezpečné v případě nehody. Ze své vlastní zkušenosti a dlouholeté praxe očního konsiliáře v Úrazové nemocnici Brno mohu popsat řadu případů, kdy jsme u pacienta v bezvědomí museli na operačním sále pod mikroskopem extrahovat z očí roztrhané kontaktní čočky nebo střepy ze skla brýlí,“ vysvětluje primářka Oční kliniky NeoVize MUDr. Věra Kalandrová. „Z mého pohledu je nebezpečí poranění oka střípkem z dioptrického skla větší než střípkem z autoskla, protože ta jsou v současnosti již konstruována tak, aby se při nárazu bezpečně rozsypala na tupé úlomky. Pro všechny, kdo mají dioptrickou vadu, však moderní medicína nabízí řešení. A to v podobě laserových nebo nitroočních operací, které pacienta zbaví brýlí nebo kontaktních čoček. Navíc výhody samozřejmě pacient nečerpá jenom za volantem, ale i v běžném životě.“

Pochopitelně pro ty, kteří stále váhají a dají přednost brýlím, je zde doporučení použít nerozbitné dioptrické materiály. Speciální plasty jsou velmi lehké, dobře se nosí a navíc jsou při nárazu mnohem bezpečnější.

Jak vidí řidiči s oční vadou bez korekce?
Krátkozrakost – řidič špatně rozeznává vzdálené předměty, citlivě vnímá oslnění, sebemenší nekorigovaná vada je vysoce riziková! Myopie se koriguje „mínusovými“ čočkami, které posunou obraz na sítnici a ten se tak stává ostrým. Lze korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami. Trvalou korekci myopie zajistí refrakční operace NeoLASIK nebo implantace nitrooční kontaktní čočky.

Astigmatismus – obraz je rozostřený, zamlžený a deformovaný na všechny vzdálenosti. Řidičnerozeznává kontrasty mezi horizontálními, vertikálními nebo zešikmenými řádky, má problémy s vnímáním hloubky a prostoru.  Při řízení auta za snížených světelných podmínek má značně zkreslený vjem. Vada se koriguje torickými nebo také cylindrickými brýlovými čočkami, které vyrovnávají nepravidelné zakřivení rohovky. Dá se napravit laserovým zákrokem, u lidí starších 40 let je vhodnější nelaserový zákrok.

Vetchozrakost (presbyopie) –  vlivem stárnutí ztrácí oko schopnost zaostřit do blízka. Řidič může mít potíže při sledování údajů na palubní desce, či na navigaci. Presbyopii lze korigovat nelaserovým zákrokem typu PRELEX, při němž je do oka implantována speciální více ohnisková nitrooční čočka, která umožňuje dobré vidění do dálky i na blízko bez použití brýlí.

Šedý zákal – řidič má zamlžené a rozostřené vidění, hlavně při pozorování předmětů do dálky. Cítí nepříjemné oslňování při silnějším slunečním světle nebo při nočním řízení automobilu. Narůstá krátkozrakost či astigmatismus. Vada se nedá zastavit ani zpomalit, ale dá se léčit chirurgicky.

Glaukom (lidově zelený zákal) – vidění je zpočátku zamlžené, dochází k občasným výpadkům v zorném poli, které jsou s postupem nemoci častější a nepřehlédnutelné. Řidič ztrácí periferní vidění a místo některých lidí a předmětů již vidí pouze stíny a černé skvrny. U složitých případů glaukomu se provádí chirurgická a laserová léčba zeleného zákalu.

Zdroj foto: NeoVize – oční klinika Brno