Ať ji pojmenujeme jak chceme, stala se nejoblíbenějším tématem všech typů médií. Přitom nemůžeme říci, kolik toho o ní víme. Spíše se lze zmínit o tom, co nevíme. Takže tento článek bude mít formu otázek a částečných odpovědí.
V Mexiku se objevila více méně náhodně, klidně by se mohla objevit i jinde. V metabolizmu prasat se už dříve našel virus chřipky ptačí a kromě toho v něm byly přítomny také viry skutečné prasečí chřipky. Viry následně zmutovaly i s virem chřipky lidské. Proč zrovna u prasat? Protože prasata nejen že žijí v těsném vztahu s lidmi, ale dokonce s nimi mají řadu podobných vlastností. Jejich oči mají řasy, kůže, po nepatrné úpravě, může sloužit k náhradě lidské pokožky, například při léčbě rozsáhlých popálenin. A v neposlední řadě nesmíme zapomenout na fakt, že mutace virů patří k jejich základním vlastnostem. Příroda i člověk „vynalezli“ proti virům tolik nepřátel, že pokud chtějí přežít, musejí viry těmto nástrahám unikat.

Mutace je definována jako náhodná změna ve struktuře DNA a vede ke změně genotypu. Je to stejné, jako když si hledaný zločinec nechá udělat dokonalou plastiku obličeje a znehodnotí si také pokožku na prstech. Najednou je to někdo jiný. Nicméně může být odhalen a zneškodněn. Samovolné spontánní mutace, bez vlivu člověka, mají jen nízkou frekvenci. Takže virus, se kterým nyní zápolíme, představuje další etapu boje. Každý virus, včetně viru chřipky, není schopen množení mimo živou buňku, protože potřebuje využívat její jádro a enzymy.

Chřipkové viry se množí nejčastěji v buňkách nosohltanu, vzácněji v buňkách průdušnice. Virus chřipky si zjednodušeně můžeme představit jako kulovitý útvar okem nezahlédnutelný, který má na svém povrchu dva typy výběžků. Jedním je hemaglutinin , zodpovědný za přichycení viru k povrchu hostitelské buňky. Druhým je neuraminidáza. Léky, které by měly být použitelné při léčbě prasečí chřipky, obsahují preparát, který je schopen zastavit činnost enzymu neuraminidázy a tím znemožňovat virům, aby se zachytily na povrch buňky. Virus tak v těle člověka postupně zahyne, protože se nemůže množit. To je principem funkce léků, o kterých slyšíme pod společným názvem antivirotika.

Další epidemie chřipky?
V mnoha článcích a zprávách v posledních dnech je tato chřipka srovnávána s epidemií na konci 1. světové války. Pravdu mají ti, kteří správně prohlašují, že toto srovnání vůbec není možné. Především velmi mnoho obětí bylo tenkrát z řad vojáků, zajatců a nemocných v lazaretech, protože tam se infekce nezadržitelně rozšiřovala. Ani civilní obyvatelstvo na tom nebylo lépe, protože už od roku 1916 byla hospodářská situace ve válčících zemích katastrofální. Podvyživení lidé, nijak nechránění ani hygienickými možnostmi ani vitaminy, se stávali snadnou kořistí virů. Ovšem zvláštností té současné chřipky je, že jejími obětmi, kterých je zatím mnohem méně, než je udáváno v mediích, mají být lidé středního a mladšího věku s dobrou imunitní kondicí. Vysvětlení tohoto jevu zůstává zatím záhadou. Poněkud teatrálně se mluví o tak zvané “cytokinové bouři“. Cytokiny jsou definovány jako sekreční regulační proteiny a glykoproteiny, které kontrolují přežívání, růst, diferenciaci a efektorové funkce buněk. Jejich nejdůležitější funkcí je regulace imunitních dějů a zajištění rovnováhy tělesných dějů za normálních i patologických podmínek. Rodina cytokinů má velmi mnoho členů, které vykazují často protichůdné působení tak, aby tuto rovnováhu v organizmu mohly udržovat. Kdyby se stalo, že koncentrace některých z nich by se zvýšila proti druhým, mohlo by skutečně dojít k vážnému porušení rovnovážného stavu. Následkem této disproporce by mohl být stav onemocnění vedoucí až k úmrtí. Jak by se na tom ovšem podílel virus „naší“ chřipky, to zatím známo není.

Co tedy říci závěrem…
Chřipkový virus je záludný nepřítel. V minulosti se stávalo, že ze začátku nešlo o nic tak závažného a epidemie byla spíše jen chmurnou předpovědí. Po nějakém čase, třeba až po půl roce, udeřila chřipka znovu a mohutněji. Nemá smysl propadat panice, ale hloupé by bylo, považovat možnou epidemii za pověstného „papírového tygra“. Dbejme o sebe: dostatek spánku, pestrá strava, stálá a pečlivá hygiena a dobrý psychický stav představují velmi účinnou ochranu proti této chřipce i jejích jiných formách. A dojde-li na léky, máme jich dost – pro všechny případné nemocné.

Autor: RNDr. Miloš Votruba, CSc, květen 2009