Pokud by byl cukr posuzován jako nová potravina v dnešní době, pravděpodobně by byl úplně zakázán a zařazen do kategorie nebezpečných potravin. Sladké mámení má totiž svou stinnou stránku. Nebezpeční cukru netkví v jeho občasné konzumaci, ale v jeho nadměrném příjmu. Slazení a následně úprava chuti potravin se stali jakýmsi módním trendem. Podvědomě si vytváříme závislost tím, že se dnes zbytečně sladí různé potraviny, do nichž se cukr dříve nepřidával. To narušuje nejen nutriční rovnováhu v našem těle, ale vede k vzniku cukerné závislosti, mění chuťová centra a vnímání původní chuti potravin.

Encyklopedie Wikipedia uvádí, že ještě před 100 lety byla roční spotřeba cukru méně než 2,5 kg na osobu, dnes je to 40,4 kg na osobu v Rakousku a přes 70 kg na osobu v USA! Spotřeba cukru nadále roste.

Původ cukru
Až do osmnáctého století se cukr prodával pouze v apatykách, protože se mu připisovaly léčebné schopnosti. Hodně dlouhou dobu byl však považován za velmi drahé koření, které si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Cukrová třtina se rozšířila z jižního Pacifiku do Číny a poté do Indie. Zmínky o cukru pocházejí již ze starověkého Ríma z dob Alexandra Velikého. Avšak zpracování a pěstování cukrové třtiny se věnovala pouze Persie, odkud ho převzali Arabové. Díky nim se pak tato rostlinadostala do Španělska a poté do celé Evropy. V roce 1813 bylo objeveno, jak získat cukr z cukrové řepy, a tehdy ještě ne příliš známý jed, byl na světě.

První cukrovar vzniknul v Čechách na Zbraslavi v roce 1787. Od té doby prošel cukr úpravou, které se říká rafinace, tedy „čištění“, čímž vniká krásně bílý cukr jakým má většina populace naplněné domácí cukřenky. Existuje několik druhů cukrů: třtinový, cukr z cukrové řepy,  rapadura (nečištěný řepný cukr), palmový cukr.

Jaké druhy cukru poznáme?
Cukry jsou sloučeniny uhlíku, kyslíku a vodíku. V těle metabolizují v glukózu, kterou tělo využívá jako rychlý zdroj energie. Cukry dělíme na jednoduché – zde patří glukóza (obsažena v medu či ovoci) a mléčný cukr (galaktóza). Dále existují dvoumolekulární cukry – zde zahrnujeme řepnou či třtinovou sacharózu (základem složení je glukóza a fruktóza), mléčnou laktózu (tvořená glukózou a galaktózou) a maltózu (zdvojenou glukózu obsaženou v pivě a kukuřici). Poslední druh tvoří složené cukry, které najdeme v obilninách, luštěninách či v bramborech.

Co se stane, sníme-li něco sladkého?

 

Cukr je potravina s vysokou energetickou hodnotou (16,8 kJ /g) a je organizmem dobře přijímána jako rychlý zdroj energie. Zajisté jste si však všimli, že po dortíku či pytlíku cukříků, namísto očekávané energie, jste zralí na odpočinek. Proč tomu tak je?

 

Lidské tělo potřebuje tři základní látky: cukry, tuky a bílkoviny. Asi 50% energie získává organizmus z cukrů, které jsou v  potravě hojně zastoupeny: ve všech rostlinných produktech, v ovoci, v mléčných výrobcích (laktóza), dále hlavně v cereáliích, v zelenině ve formě škrobu atd. Jinými slovy, další cukr je zbytečný.

 

Poté, co sníme cukr, stoupne v krvi hladina glukózy. Tento stav vyvolá reakci slinivky břišní, která vyloučí inzulín potřebný k regulaci množství cukru v krvi. Nachází-li se v krvi větší množství cukru, vyloučí slinivka větší množství inzulínu. Ačkoli si to neuvědomujeme, v našem těle dochází k velkému kolísání hladin cukru v krvi a také hormonálním výkyvům – produkce inzulinu. Následkem toho se v organizmu uvolňují látky, které v těle podporují záněty a ukládání tuků v těle, pod kůží, mezi orgány a uvnitř cév.Důsledkem je obezita, onemocnění srdce či oběhové soustavy.

 

Při dlouhodobé konzumaci cukru přestává náš organizmus fungovat, jak má. Řeč není pouze o obezitě, ale sladké mámení má na svědomí choroby srdce a cév. Kvašení cukru ve střevech narušuje přirozenou střevní mikroflóru, dochází k přemnožení jedovatých látek, kvasinek a nežádoucích mikroorganizmů. Následkem toho tělo chřadne, selhává imunita, objevuje se častá únava, emoční labilita a střídání nálad, dále bolesti hlavy a migrény či alergie. Jedním z důsledků je i kandidóza. Cukr navíc způsobuje zubní kaz a podle jistých psychologických teorií jsou takto postižení lidé obráni o jejich životní energii. Cukr však působí na všechny orgány lidského těla. Kromě oslabení buněk slinivky břišní, ovlivňuje funkci nadledvinek, což vede k nerovnováze na slezině, žlučníku a játrech. U dětí je příčinou neklidu, nervozity, potíže s učením a soustředěním.

Milovníci cukru však také často trpí i kvasinkovým onemocněním. Kvasinky (Candida albicans) jsou nedílnou součástí lidského organismu a běžně žijí v rovnováze s acidofilem, bakterií napomáhající trávení a vyměšování. Pokud jsou však tyto kvasinky vystaveny působení cukru nebo přesněji stravě bohaté na cukr, antibiotik, antikoncepčních tablet atd., mohou se přemnožit a vyvolat potíže jako jsou onemocnění plísněmi, migréna či alergie.

Cukr a krása
I když se cukr občas používá v kosmetice – především jako peelingový zábal na pokožku, jeho působení zevnitř organismu příliš neprospívá. Cukr totiž reaguje s kolagenem a tím urychluje stárnutí pokožky. Jeho vlivem kůže ztrácí pružnost a důsledkem je také výskytpigmentových skvrn.

Cukrem na depresi? Omyl!
Tvrzení, že čokoláda dodá energii tělu i mozku je sice pravdivé, ale to platí jen velmi omezeně. Naopak, pro někoho budou představovat následující zjištění rozčarování.

Přebytek jednoduchých cukrů totiž snižuje schopnost soustředění, zhoršuje paměť, vyvolává výkyvy nálady a může být i příčinou depresí. Výzkumy navíc prokázaly, že ženy mnohem častěji sáhnou po sladké pamlsce než muži. Je to způsobeno odlišnými chemickými procesy mozku žen i mužů. Ženy mají v těle nižší hladinu serotoninu než muži. Serotonin patří mezi látky odpovědné za pocity blaha a štěstí. V případě nedostatku této látky si tělo vyžádá velkou dávku glycidů.

Doporučení jak zdravě mlsat?

 

Jedna věc je omezit příjem potravin, které jsou evidentní sladkou bombou a druhá jíst podvědomě zdravé potraviny, o nichž nevíme, že cukr obsahují. Příkladem jsou například korn-flakes prodávané jako přírodní produkt, přitom plné cukru, kečup, uzeniny, jogurty atd.

 

Med, ovocné sirupy a stévie

 

Příroda sama nabízí alternativy, které jsou pro náš organizmus větším přínosem a nabízejí lahodnou chuť. Například med, který obsahuje zhruba 3 % sacharózy a 70 až 80 % glukózy a fruktózy, je sám o sobě velmi sladký, ale obsahuje mnoho zdravých látek (minerální látky, vitaminy skupiny B, přírodní enzymy), má hojivé a antibakteriální účinky. Ovocné sirupy a javorový sirup je též alternativou použitelnou do čajů či pečení. Teprve před několika lety vstoupila na náš trh stévie jako nové sladidlo. Na rozdíl od cukru je nekalorická a nezpůsobuje zubní kaz. V listopadu 2011 byla stévie v Evropské unii schválena jako přídatná látka do potravin pod označením E960. Možná, že to bude právě stévie, která v budoucnu změní trh s cukrem a sladidly…

Možná se vám to bude zdát nereálné, ale od syntetické sladké chuti lze chuťové pohárky vcelku snadno odnaučit. Je třeba jen vytrvat v omezení konzumace rafinovaných cukrů. Teprve pak poznáte přirozenou a skvělou chuť běžných potravin.