Podmínkou nutnou a postačující pro tuto zajímavou symbiosu je ovšem zjištění, že alternativní medicínou doporučovaný produkt flory či fauny je možno využít terapeuticky. Neboť medicína, tak jak ji známe ze zdravotních zařízení – léčí. Větší ambice si zatím neklade. I když víme, že kolostrum je typickým případempřírodního preventivního agens, zaměřme se na jeho terapeutický efekt, obsažený v desítkách prací světového písemnictví. Jen za poslední roky je jich více než sedmdesát, a to doslova z celého světa. Při jejich výkladu sledujme genealogické hledisko tak, jak se od prvotních skeptických kontaktů dostávalo kolostrum stále více do středu zájmu lékařského a farmaceutického bádání.

Co je to kolostrum?
Poznámka redakce: Kolostrum je tekutina mléčné žlázy, která se objevuje do 72 hodin po porodu. Pro novorozence je to látka, která mu pomáhá přežít první dny na tomto světě plném virů a bakterií. Bez přijetí kolostra by nebyl imunitní systém mláděte dost silný a tyto první dny by nepřežilo. Díky vysokýmúčinkům kolostra se začalo uvažovat o využití kolostra i pro odrostlejší děti a dospělé.

Co kolostrum obsahuje?
Jednou z prvních otázek, diskutovaných na odborném foru, byla jistě studie toho, co kolostrum vlastně obsahuje. Kromě imunoglobulinů, stopových prvků, vitaminů, laktoproteinů a laktózy se záhy našly další užitečné látky, jako např. růstový faktor, imunosupresivum inhibující produkci interleukinu IL-2, faktor, snižující adhesi virů ke střevnímu epitelu, inhibitor trypsinové aktivity.

Kolostrum a účinky
Mezi další zajímavá zjištění, vyvolávající diskusi, patřila jistě analýza obsahu bovinního (hovězího) a lidského kolostra. Nález, že koncentrace imunoglobulinů v bovinním kolostru je mnohem vyšší než v lidském, a že se toto kolostrum může zpracovat do koncentrované, práškové podoby, šel ruku v ruce se zjištěním, že nikoliv lidské, ale hlavně bovinní kolostrum je do značné míry odolné proti proteázám trávicího traktu. Ve srovnání s mléčnou bílkovinou, jejíž úbytek během intestinálního transportu dosahuje více než 90%, jsou imunoglobuliny z kolostra ve střevě přítomny ještě téměř z 40%. A co více: enzymatická hydrolýza IgG z kolostra vede ke vzniku F (ab‘) 2 fragmentů, které chrání terapeutickou imunoaktivitu a redukují potenciální alergenitu. Odtud nutně vyplynul nový problém, a sice, zda se může pro humaní terapii používat bovinní kolostrum a v jaké podobě. Řada prací prokázala, že mezi oběma zdroji je jen ten rozdíl, že bovinní koncentráty mají mnohem vyšší efektivitu, což vedlo k tomu, že se recentní studie už zabývají výlučně kravským kolostrem, udávajíce přitom dokonce často také plemeno ekologicky pěstovaných zvířat – např. Holštýnské plemeno. V souvislosti se všemi nebezpečími, která reálně existují, nebo jsou vytvářena mediálním způsobem, je nutno podotknout, že zdroje ECD se v kravském mléku a tudíž ani v kolostru nevyskytují. Když už bylo jasné, že tento dar přírody bude moci být využit, naskytla se otázka k čemu. První odpověď na sebe nedala dlouho čekat. Především k léčbě dětských (ale nejen těch) průjmových onemocnění, způsobených viry nebo dlouhodobou terapií antibiotiky. Opakovaně byl prokázán léčebný efekt u onemocnění, způsobených: enterotoxickou Escherichia coli, E.c. produkující shiga-toxin, intimin a hemolysin, rotaviry, Cryptosporidiem parvum, Shigellou flexneri a pod. (Odkazy: 5, 6, 7, 8 ).

Citované zjištění motivovalo další badatele k logickému rozšíření tohoto základního poznatku, a to se střídavým úspěchem. Tak například kolostrum znamenalo výrazné zlepšení u osob s onemocněním HIV, které trpí průjmy vyvolanými cryptosporidosou. Nedošlo sice k úplnému zlepšení, ale statisticky významně, na jednu čtvrtinu, klesl počet průjmových stolic. Uvážíme-li efekt této ameliorace z hlediska homeostázy a vodního hospodářství takto postižených pacientů, je to výsledek více než slibný. Podobně úspěšně skončily také pokusy o imunizaci kolostra, a to například streptokoky, nebo rotaviry. Imunizované kolostrum bylo, vzhledem k rychlé produkci protilátek, ještě účinnější, než kolostrum bez předchozích úprav. Jedině v případě cholery se nedostavil žádný zjistitelný efekt (Odkazy: 10, 11).

Poněkud nejasná je situace, pokud jde o terapii Helicobacter pylori. V řadě studií bylo sice dosaženo mírně pozitivního efektu, ale k poklesu titru pod fysiologickou mez nedošlo nikdy (Odkaz 12). Situace však není jednoznačně bezvýchodná; existuje již první práce na molekulárněbiologické úrovni, která popisuje, že kolostrum je schopno inhibovat vazbu Helicobacteru pylori a Helicobacteru mustelae na fosfatidyletanolamin a gangliové ceramidy (Odkaz 13). To je jistě slibné a příslušný terapeutický úspěch by mohl být otázkou dávkování, délky terapie a pod. Již prezentované výsledky opakovaných studií samy odpovídají na otázku, zda je kolostrum účinné jen v případě dětských pacientů, nebo má-li pozitivní efekt také na dospělou populaci. Velice zajímavá práce italských autorů prokazuje, že ve dvou věkových skupinách (průměrně 30 a 70 let) je imunomodulační efekt kolostra stejný (14). Navíc prokázali, a to frakcionací kolostra a následným western blottingem T- buněk, že za imunomodulační efekt kolostra je odpovědná frakce o m.h. 18.000. Je dále nutno si uvědomit, že po aplikaci kolostra sice dochází k vzestupu koncentrace imunoglobulinů, ale že nejde jen o imunopotenciaci. Kolostrum obsahuje také látky, které jsou schopny vhodnou formou inhibice chránit organismus příjemce před hyperesensibilisací, kterou by toto zvýšení dodaných imunoglobulinů mohlo vyvolat. Jedná se především o již zmíněný fragment F (ab´) 2, který snižuje alergicitu, ale hlavně o faktor, označený v anglosaské literatuře termínem „colostrum inhibitory factor“ (CIF). Inhibice se týká především vzniku interleukinu IL-2 v aktivovaných T-buňkách, a to blokací akumulace IL-2 mRNA. Tomu, komu by se zdála tato vlastní ambivalentní účinková korelace až příliš luxusní, dovoluji si připomenout, pro koho je kolostrum původně určeno. Nelze říci, že by škála případů, kdy se svým pozitivním vlivem na imunitu kolostrum projevuje, byla konečná, nebo uzavřená. Právě naopak. V mnoha směrech je cesta k jeho plnému využití teprve na začátku.

Za všechny příklady lze závěrem této zprávy o kolostru uvést hned tři možné cesty jeho další exploatace.

Pokud jde o antibiotika, pak nejenže snižuje případnou resistenci proti jejich účinku, čímž vlastně nahrazuje jejich opakované nasazení, případně zvyšování jejich terapeutické dávky, ale odstraňuje také eventuální vedlejší, nežádoucí efekt, spočívající ve vyhubení pozitivní střevní bakteriální flory se všemi důsledky z toho plynoucím.
S tím přímo souvisí jeho schopnost snižovat adhesi toxinů na buňky střevního epitelu, tedy jeho ochranná, ba až detoxikační funkce.
Konečně, avšak nikoli naposledy, je třeba vzpomenout jeho zásahu do xenobiochemie, kdy aplikace kolostra odstraňuje nežádoucí vedlejší účinky na trávicí systém, které sprovázejí léčbu nesteroidními protizánětlivými léky, které se s velkým úspěchem podávají při arthritidě (Odkazy 17, 18).
V jedné víceméně populární americké knize o kolostru je tato látka nazvána „White gold of the thirt century“. Nemohu se ubránit dojmu, že už tímto bílým zlatem je teď, v počátku cesty za jeho plným využitím.

Autor: RNDr. Miloš Votruba, CSc