Proč vlastně stárneme?

Někdo by mohl namítnout: „tak to zkrátka v přírodě chodí,“ avšak odborníci pohlížejí na tento proces zcela odlišně. Proces stárnutí je podporován a urychlen skutečností, že se náš organismus není schopen zbavovat toxinů a odpadních látek, které se v něm hromadí.

Hlavní roli v našem životě hraje zdravá a plnohodnotná strava. Mezi nejčastější složky každého jídla patří sacharidy, bílkoviny a tuky. Ty jsou v zásadě kombinací čtyřech základních látek: uhlíku, dusíku, vodíku a kyslíku, které tvoří známé organické sloučeniny. Jakmile tyto látky v buňce zoxidují, mění se v organické kyseliny, oxid uhličitý, kyselinu močovou, kyselinu mléčnou, mastné kyseliny, amoniak a podobně. Ještě než jsou odpadní látky a toxiny vyplaveny z těla prostřednictvím moče, potu či exkrementů, jsou po těle transportovány krví.

Životní styl jako hlavní důvod stárnutí

Nyní se nám nabízí otázka: „Proč není náš organismus schopen zbavovat se všech škodlivých látek?“ Odpověď nám dává životní styl a prostředí, ve kterém žijeme.

Podívejme se na to detailně: nadbytek nekvalitní stravy, přepracovanost, stres, nedostatek odpočinku a spánku, málo pohybu, nedodržování pitného režimu, kouření, znečištěné ovzduší a tak dále. To jsou jen některé z mnoha dalších důvodů, kvůli kterým náš organismus nezvládá odbourávat všechny hromadící se toxiny. Situaci navíc zhoršujeme mícháním organických kyselin s anorganickými kyselinami minerálů, jako jsou například chloridy, fosfor a síra získané především z masa, obilnin či kořenových plodin. Jinými slovy jíme málo potravin s tzv. anti-aging efektem (ovoce a zelenina), které obsahují anorganické alkalické minerály jako např. vápnik, magnézium, sodík, draslík atd.

Acidobazická rovnováha

Acidobazická rovnováha = vyrovnanost mezi kyselinami a zásadami v těle. Optimální úroveň pH v těle je důležitá pro správné fungování látkové výměny, zažívání, ale také pro činnost enzymů a celkové zdraví našeho organismu. Příliš vysoká kyselost v tkáních způsobena převahou kyselin, může být příčinou řady onemocnění. Dochází ke hromadění kyseliny mléčné a kyseliny močové v různých tkáních, kde mohou způsobovat zánět a bolest (zejména v kloubech a svalech) – známá je např. nemoc králů dna. Takové přebytky kyselin však vedou i k dalším obtížím jako je nadýmání, pálení žáhy, k některým poruchám lymfatické i krevní cirkulace a podobně. Překyselení je možné snížit (tj. zvýšit pH) např. pravidelnou konzumací vhodné zeleniny anebo zásaditými minerálními vodami.

Rodíme se s lehce zásaditou krví pH 7,44. S přibývajícím věkem se pH naší krve snižuje na 7,35 nebo ještě méně. Mluvíme však o krvi proudící v hlavních tepnách. Rozdíl o hodnotu pH 0,09 se zdá být nepatrný, ale vzhledem k tomu, že pH má logaritmický nárůst, tak účinky i takových „malých“ změn mají znatelné následky. Změna pH o 0,09 ovlivní látkovou výměnu následně: množství hydroxylových iontů (OH-) v krvi s pH 7,44 je 1,23× vyšší než u pH 7,35, přičemž se vychází z poměru, že pH 10 = 1.2303. Hydroxylový iont (OH-) je v podstatě dárcem kyslíku, zatímco vodíkový iont (H+) je jeho akceptorem – příjemcem. Jinými slovy, mladí lidé mají v krvi o 23% více „dárců“ kyslíku než starší lidé a není proto divu, že jsou mnohem energičtější.

Kyselina močová je ve vodě téměř nerozpustná, zato se dobře rozpouští v roztoku alkalických (zásaditých) solí. Jinými slovy je tato kyseliny rozpustná v zásadité vodě. U starších osob bývají kloubní potíže často spojovány s nahromaděním kyseliny močové. Pití zásaditých minerálních vod se zvedne krevní pH a dna může přirozeně odeznít. (O zásadité vodě si vyčleníme samostatný článek později.)

Jak již bylo zmíněno na začátku, náš organismus má poměrně malou schopnost odbourávat toxiny. Některé části našeho těla produkují kyseliny, které mohou zanést a následně ucpat kapilární cévky kolem těchto překyselených oblastí, což má za následek nesprávné fungování některých orgánů. Cítíme se unavení, pokleslí, jsme náchylní na různá onemocnění – trpíme vysokým krevním tlakem, artritidou, diabetem, astmatem, alergiemi atd. Tento „fenomén“ s narůstajícím věkem přijímáme jako proces stárnutí.

Na hranici lidského přežití

V některých extrémních případech jsou kyseliny tak silné, že začínají likvidovat zdravé buňky kolem sebe. Zdravé buňky se snaží udržet mírně zásaditý charakter (pH), ale některé buňky se změní v zájmu svého přežití. Pokud se jim to povede, je to začátek onemocnění rakovinou. Rakovinné buňky mají totiž již od začátku svého vzniku „kyselý“ charakter oproti zdravým zásaditým buňkám. Dokonce i po chirurgickém odstranění rakovinného tumoru je přes přetrvávající kyselé prostředí velmi pravděpodobné, že se tumor znovu objeví. Místa, kde se odpadní látky a toxiny ukládají, se liší u každého jednotlivce.

Anti-aging proces

Samotný anti-aging má poci našemu organismu zbavovat se odpadních látek. Tento proces má dva zcela zásadní kroky: první je vybudování dobrého „odpadního“ systému, druhým krokem je vypudit již uložené zásoby toxinů z jejich skrytých míst.

Odpadní látky vylučujeme převážně v tekuté formě – močí a potem. Proto je nezbytný zvýšený příjem vody. Obvykle se doporučuje vypít až osm sklenic čisté vody denně. Jakou vodu ale pít? Všechny odpadní látky jsou „kyselé“, a proto ideálním druhem je voda zásaditá. Vypití čtyř sklenic zásadité vody je mnohem efektivnější, než vypití osm sklenic vody obyčejné. Dokonce existují zařízení pojmenované jako ionizátory vody, které dokáží regulovat hladinu kyselých látek, ale i zásaditých elementů ve vodě. Taková zásaditá voda pak má dvojnásobný počet alkalických minerálů než běžná voda, a protože nemá žádné kyselé látky, je dvojnásobně účinnější.

Závěr

Proces anti-aging je velmi rozsáhlý a nelze jej objasnit přečtením jednoho článku. Příště vám přineseme informace o tom, jaké potraviny jíst, která zelenina je vhodná, nebo dokonce informace jak „vypudit“ již usazené toxiny z našeho těla. Za poskytnuté informace současně děkujeme panu profesoru Guy Van Elsackerovi, renomovanému odborníkovi v oblasti anti-aging procesu.

Prof. Guy Van Elsacker Dr.sC.